Prohra se vztyčenou hlavou

29.11.2012 19:22

 


Dolní Újezd - Slatiňany 3:2 (1:1) 

Rozhodčí : hlavní Bouz, asistenti Jadrný a Svědiroh 
Branky : Sokol, J.Zdražil 
Žluté karty : 3:3 (Stejskal,Ficek,Pour) 
Diváků : asi 100 
Sestava : Procházka - O.Zdražil,Moravec,Stejskal (57.min.Havel),Kovařík – J.Zdražil,Opavský,Ficek,Trňák - Kořínek (70.min.Pour),Sokol. 

Z dolnoújezdské půdy jsme si už neodvezli bod,ani nepamatujeme (jestli jsme si vůbec někdy odsud něco odvezli..). Tentokrát k tomu však bylo blízko,chyběly vlastně jen 3 minuty a zlatý bod mohl být doma. … Domácí celek se ještě nevzdal naděje postupu do krajského přeboru ze 3.místa (na Litomyšl nemají velkou ztrátu a příští týden s ní hrají) a k tomu potřeboval samozřejmě doma s námi bodovat naplno. Naopak každý náš,byť malý,zisk by pro nás znamenal zlatý počinek do tabulky. Naši začali odvážně a vydrželo jim to skoro celý zápas. Již ve 4.minutě jsme mohli jít do vedení. To Ficek poslal pas na volného J.Zdražila,ten pohotově vypálil asi z 12 metrů,gólman domácích jeho ránu vyrazil jen na tyč,ale od ní se míč odrazil ven do pole…. V 6.minutě naopak Moravec musel hasit před naší bránou jako poslední instance rychlý brejk domácích – povedlo se mu to jen za cenu obětavého a zároveň odvážného skluzu proti útočníkovi domácích zhruba ve vzdálenosti penaltového puntíku naprosto bezchybně. Jinak to „smrdělo“ gólem. 13.minuta však už byla pro nás nešťastná. Soupeř měl výhodu trestného kopu a využil ji dokonale,když centr poslal za záda našeho brankáře Procházky nechytatelnou hlavičkou pod břevno vysoký Vomáčka – 1:0. Naši však do kolen neklesli a to bylo dobře. V 18.minutě sice ještě Kořínkův centr z pravé strany prošel vápnem až na zadní tyč a dobíhajícímu Trňákovi tam zblokoval dorážku vracející se bek domácích,ale o 2 minuty později už jsme se radovali z vyrovnání. Naši udeřili na soupeře ve vápně a vytvořili tam obrovský závar (Slováci by řekli „trmu-vrmu“),možná 2-3 střely našich hráčů zblokovali v poslední chvíli beci na malém vápně,ale Sokolova rána už si cestu do sítě našla – 1:1. Naprosto po zásluze jsme vyrovnali a dál jsme hráli svou hru,která se domácímu celku po celou druhou polovinu první půle naprosto vyrovnala. V samotném závěru poločasu si sice soupeř vytvořil jakýs takýs tlak,který však vyústil I po změně stran se naši předváděli dlouho ve výborné formě a sehráli zřejmě jeden z nejvydařenějších zápasů na cizím hřišti v letošním ročníku.

Ve 49.minutě jsme byli blízko blizoučko vedoucímu gólu. Velkou šanci pro Ficka vytvořil výborným průnikem po levé straně Trňák,přihrál svému kolegovi ze zálohy od brankové čáry zpět na penaltu,Ficek pohotově pálil,jenže jeho ránu s gólovými parametry zblokoval těsně před brankovou čarou za již překonaným brankářem stoper Újezda! Domácí byli v těchto chvílích zápasu jako kouzla zbavení a v 55.minutě přišel pro ně dokonalý šok. Po levé straně pláchl soupeřově obraně Kořínek,předložil míč zpětnou přihrávkou (téměř kopírující 6 minut před tím tu Trňákovu na Ficka) nabíhajícímu J.Zdražilovi,jenž se do míče opřel rovnou z voleje, trefil prudkou ranou břevno,od něj se míč odrazil do země a odtud konečně tam,kde jsme jej všichni chtěli vidět – zpět pod břevno do sítě – 1:2! Z nečekaného,ale zaslouženého vedení jsme se však radovali jen něco málo přes 10 minut. Domácí v 66.minutě opět ukázali,jak velkou zbraň mají ve standardních situacích. Kopali roh,po něm na míč nejvýše vyskočil nehlídaný Havran a hlavou jej poslal přesně pod břevno – 2:2. Jen tak pro zajímavost : v průběhu zápasu sdělil autorovi tohoto referátu domácí sekretář,že na jaře vsítil Dolní Újezd všechny své branky až na jednu po standardních situacích!!! A s námi to opět dvakrát potvrdil….. Přesto bylo stále vše otevřené. Za tohoto stavu se blýskl v 70.minutě fotbalovým nadstavbovým myšlením Sokol,který zhruba ve vzdálenosti 40 metrů od brány viděl, že domácí gólman je povyběhlý na desítce,krásně jej přeloboval a my jsme v té chvíli měli obrovskou smůlu,že míč těsně minul opuštěnou bránu….. To mohl být gól roku. A pro nás mohl mít navíc málem cenu záchrany 1.A třídy. Jenže bohužel to bylo „kdyby“ a na ty se ve fotbale nehraje. Domácí celek se totiž vehementně tlačil za 3 body a začínal mít nepříjemnou převahu. Naši už dost vyčerpaní hráči v těchto momentech už tolik neudrželi míč vepředu a začali být pod permanentním tlakem. V 75.minutě vznikl v našem velkém vápně pořádný závar,domácí poslali míč lehkým obloučkem do břevna Procházkovy svatyně – naštěstí následně naši beci stačili míč odkopnout do bezpečí. V 80.minutě se pak předvedl výtečným reflexivním zákrokem Procházka,který vyrazil gólovou ránu z 8 metrů. Čas tak stále utíkal (domácím asi rychleji než nám) a my jsme stále drželi bod v hrsti. Jenže v 87.minutě se stalo to,co jsme nikdo nechtěl. Naši se příliš zapomněli vepředu,domácí podnikli smrtící brejk,od půlky šli 3 na osamoceného Moravce a tuto akci dotáhli do perfektní koncovky,když míč prakticky do prázdné brány dorážel Fulík – 3:2. Věčná škoda,protože na odpověď už jsme se nezmohli a ačkoliv jsme měli blízko k bodu,odjíždíme domů s prázdnou. Prohráli jsme, a mrzí hlavně to,že to bylo gólem chvíli před koncem. Náš celek se však za svůj výkon stydět nemusí,prohrál se vztyčenou hlavou,i když to bolí,bolí….. K bodu bylo blízko,ale nezoufejme. Pokud naši podobně kvalitní výkon jako v Dolním Újezdě zopakují i v posledních 4 kolech,něco se urodit musí! To by v to byl čert!