Nejvyšší letošní prohra

29.11.2012 19:20

 


Valy - Slatiňany 4:0 (2:0) 

Rozhodčí 
: hlavní Habrda,asistenti Šejna a Šlor 
Žluté karty : 5:2 (Pour,Stejskal) 
Červené karty : 1:0 
Diváků : asi 150 
Sestava : Procházka - O.Zdražil,Stejskal,Ficek,Havel (46.min.Pour,73.min.Tesař) - Dostál,Trňák,Opavský,Kovařík - Sokol,Kořínek. 

Už několik zápasů nám chybí řada zraněných hráčů,do zápasu ve Valech k nim přibyli další 4, byť naštěstí ne zranění (J.Zdražil,Myška,Jeřábek,Hroch). A tak sestavu jsme dávali horko těžko dohromady a hlavně nezvyklá stoperská dvojice Stejskal-Ficek hrála spolu v tomto složení asi poprvé v životě i přes velký počet zápasů, které tito zkušení fotbalisté za náš tým už odehráli. Ale už k utkání.

V zápase ve Valech se spolu utkali dva osmnáctibodoví soupeři. Naši nezačali špatně,měli častěji míč na svých kopačkách. Jenže domácí protiútoky byly téměř vražedné a prakticky každý hrozil gólem. A v tom byl nakonec i největší rozdíl mezi oběma celky. Valy prakticky pokaždé,když se dostaly k naší bráně,ohrožovaly Procházku nebezpečnými ranami, zatímco naši se až na malé výjimky k zakončení buď nedostali, nebo bylo nepřesné. Ve 4.minutě se poprvé (a ne naposledy) zatřásla tyč naší brány po prudké ráně soupeřova hráče z 20 metrů. V 6.minutě pohotově k tyči pálil z vápna Sokol,ale gólman domácích jeho pokus u pravé tyče zkrotil. V 9.minutě zvonila opět tyč naší brány po prudké ráně valského hráče. Dorážku sice poslal domácí útočník do sítě,jenže z evidentního ofsajdu,a tak gól samozřejmě nemohl platit. V 19.minutě přišel dlouhý pas za naši obranu,vybíhající Procházka byl u míče později než hbitý útočník Valů,který jej přehodil. Naštěstí trefil jen břevno naší opuštěné brány! Takovou „kliku“ už jsme neměli ve 32.minutě. Hráč domácích se důrazně probil kolem Ficka do vápna,kde byl tímto naším hráčem faulován (ještě před vápnem se však zdálo,že nedovoleně hrál domácí hráč) a sudí proti nám odpískal penaltu. Tu domácí s jistotou proměnili a vedli od té chvíle 1:0. Podobná situace se odehrála na druhé straně o 3 minuty později. Po hezkém uvolnění se nejprve dostal do šance Ficek,jenže ránu mu gólman domácích vyrazil na roh. Po jeho rozehrání byl na hranici malého vápna faulován ve výskoku právě vysoký Ficek,ale sudí tentokrát odvahu k zapískání penalty nenalezl,i když klidně mohl. My jsme se (asi oprávněně) na něj za to zlobili,ale to bylo asi tak všechno,co jsme mohli v tomto okamžiku dělat… Ve 44.minutě jsme dostali typický „gól do šatny“. Havel sice odhlavičkoval míč po centru z rohu z našeho pokutového území,jenže zhruba do vzdálenosti 25 metrů od brány a navíc doprostřed hřiště,kde se v té době nacházel trestuhodně volný domácí kapitán. Ten popošel nikým neatakován s míčem blíž k bráně,po kličce Stejskalovi ze 20 metrů vypálil a trefil se přesně k pravé tyči – 2:0. Téměř vzápětí odpískal hlavní sudí konec první půle. 
Do druhé půle vstoupili lépe domácí. My jsme byli rádi,že jsme ve 48.minutě potřetí neinkasovali. Po centru před naši bránu míč prošel až k zadní tyči,domácí hráč zakončoval z malého vápna a nás od gólu zachránil jen obětavý zákrok Stejskala na brankové čáře,který míč vykopl! Tento moment naše hráče paradoxně nakopl a na dlouhé minuty jsme převzali iniciativu. V poli jsme byli v těchto chvílích lepší než domácí a hra se odehrávala téměř neustále na půlce domácích. Jenže,jak už bylo shora řečeno,naše zakončení akcí bylo žalostné. Zkrátka vepředu žádného snajpra (jako právě Valy oba Bažanty) nemáme. A tak soupeř náš tlak bez větších obtíží přežil,protože střely našich chyběly při zakončení útoků vůbec nebo byly nepřesné (Dostál,Kovařík,Opavský). A v 70.minutě nám pak protivník ukázal, jak se akce mají dotáhnout do gólové koncovky. Po rychlém brejku do naší rozho 
zené obrany a ideální příhře kapitána Valů skóroval bez větších problémů jeho neobsazený spoluhráč – 3:0. Jak je ten fotbal jednoduchý…. Chvíli nato nám domácí zařadili na už tak dost početnou marodku dalšího fotbalistu - Poura,který odstoupil s nakopnutým kotníkem. Ještě než jsme se z toho vzpamatovali,v 75.minutě udeřilo počtvrté. Opět jednoduchá a rychlá akce,klička na vápně a střela k tyči – 4:0. O minutu později mohlo být ještě hůře,když se před Procházku dostal úplně volný domácí fotbalista,naštěstí náš brankář se zaskvěl,když jeho gólový pokus nohama v pádu vyrazil. V 81.minutě byl ve vápně soupeře při pokusu o zakončení evidentně stažen za ruku Kořínek,jenže ani tentokrát nám hlavní sudí výhodu pokutového kopu,a tím i příležitost aspoň k malinké korekci výsledku,nedopřál. K ničemu už nám nebylo ani vyloučení domácího útočníka v 82.minutě po faulu bez míče – krátkou přesilovku jsme ke gólu nevyužili. A tak jsme nakonec utrpěli nejvyšší prohru v letošním soutěžním ročníku,která navíc pro nás znamená o 1 gól negativní celkové skóre po zatím odehraných zápasech. Soupeř nás tak přeskočil v tabulce a my nyní musíme opět bodovat doma. Bude to však těžké,protože přivítáme Moravskou Třebovou,která ještě loni hrála krajský přebor a na jaře se výsledkově hodně zlepšila. Ještě že na drtivou prohru mohl alespoň na 2 hodiny zanedlouho po utkání autor těchto řádek (a s ním i někteří další) zapomenout při velmi kvalitním koncertu české hudební topskupiny Kabát v Pardubicích….